Stavíte nebo opravujete dům či byt a přemýšlíte jaké zvolit omítky?
Také jste se pustili do stavby či rekonstrukce domu a rozhodujete se, jaké zvolit omítky? V nabídce jsou různé typy základních i speciálních omítek, vnitřních i fasádních. Vybírat můžete z namíchaných omítkových směsí, vhodných i do strojních omítaček. Můžete ale zvolit i klasickou cestu přípravy malty v míchačce za použití určitého poměru vápna, cementu, písku a vody.
Omítání fasády rodinného domu klasickou cestou a vnitřní nástřiky prováděné strojní omítačkou (Zdroj: Depositphotos)
Myslete ale na to, že správně zvolená a kvalitně provedená omítka chrání stěny před mechanickým poškozením, zvyšuje jejich odolnost i životnost, a plní i funkci estetickou.
Druhy omítek a jakou zvolit
Omítky se dělí na vnitřní a venkovní a rozlišují se podle vlastností a způsobu aplikace. Na trhu je pestrý výběr namíchaných omítkových směsí, které obsahují speciální složky a mísí se už jen s vodou. Směsi se dělí podle typu pojiva na minerální a organické a podle počtu nanášených vrstev na jednovrstvé, dvouvrstvé, vícevrstvé nebo nástřiky. Na rekonstrukci starých objektů je vhodná omítka vápenná, odolná proti vlhkosti. Naopak sádrová omítka není vhodná do místností se zvýšenou vlhkostí. Podle konečné úpravy povrchu pak můžete vybírat mezi omítkou hladkou, škrábanou, leštěnou, jemnou, broušenou či stříkanou.
Vnitřní omítky
Vnitřní omítky a štuky přispívají ke zpevnění a ochraně stavby i k zateplení interiéru. Protože mají výrazný vliv na kvalitu prostředí, je důležité znát jejich složení. Na vnitřní omítání jsou vhodné omítky sádrové, vápenné, vápenocementové, hliněné nebo štukové, které se hodí pro všechny typy běžného zdiva. Do místností se zvýšenou vlhkostí se používají sádrové omítky, aplikované v jedné vrstvě, které je možné použít i na keramické a porobetonové zdivo nebo na dřevotřískové tvárnice. Omítky umožňují vytvořit ideálně vyhlazený povrch s výbornou paropropustností. Mezi nejčastěji používané patří vápenocementová dvouvrstvá, jejíž součástí je štuková omítka, která je odolnější než sádrová. Prodávají se i namíchané omítkové směsí, rozlišené podle typu zdiva i účelu, kterému místnost bude sloužit. V nabídce jsou i hotové pastové směsi, namíchané ve správné konzistenci, určené k okamžitému použití, které se vyrábějí z ekologických surovin, ze směsí jemného křemenného písku, plaveného kaolínu, vápna a organického pojiva.
Omítání stěny a stropu v interiéru rodinného domu (Zdroj: Depositphotos)
V kolika vrstvách se aplikuje omítka
Tradičně se omítka nanáší ve dvou vrstvách. První vrstvu tvoří takzvané jádro, což je základní, spodní vrstva z hrubé, vápenocementové nebo cementové malty. Před aplikací omítky musí být stěny suché, čisté, zbavené prachu, mastnoty a zbytků starých nátěrů. Podklad by měl být pevný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Druhá vrstva neboli štuk se provádí z jemné vápenné malty, někdy se používá sádra, hlína nebo moderní dekorativní stěrky. Aby omítky nepopraskaly, je nutné provádět vnitřní omítání až po takzvaném vymrznutí stavby. Když jsou stěny čerstvě vyzděné, je třeba je nechat vyschnout. U starých, rekonstruovaných objektů, kde je zvýšená vlhkost, je nutné nejprve odstranit původní omítku a aplikovat penetrační nátěr nebo postřik, který zamezí vlhkosti a umožní, aby nová omítka na stěnu dobře přilnula. I tento postřik je nutné nechat alespoň jeden až dva dny vyschnout.
Nanášení vrchní omítky na stěnu stěrkou (Zdroj: Depositphotos)
Fasádní omítky a barvy
Fasáda určuje konečný vzhled domu a omítka nebo obklad ovlivňuje jeho funkčnost i ekonomickou náročnost. Proto bychom měli omítky vybírat s ohledem na všechny tyto aspekty, včetně klimatických podmínek, ve kterých se stavba nachází. Fasádní barvu si lze vybrat podle vzorníku, i když dnes už se prodávají fasádní omítky strukturované a probarvené. Před jejich aplikací by měl být podklad kvůli vlhkosti opatřen základním penetračním nátěrem. Konečný nátěr barvou na omítku nebo na zateplení se pak provádí pomocí válečku nebo nástřikem. S ohledem na dobré vlastnosti se dnes hojně používají omítky vyrobené na bázi silikonu, které jsou paropropustné a odolné vůči nečistotám. Jejich výhodou je i nízká nasákavost.
Druhy venkovních, fasádních omítek a různé typy zdiva (Zdroj: Depositphotos) Závěrečné práce při omítání domu, kde stavebníci zvolili žlutou fasádní omítku (Zdroj: Depositphotos)
Práce se strojní omítačkou
Omítání strojní omítačkou má řadu výhod. Umožňuje snadné, rychlé a kvalitní omítání vnitřních i venkovních stěn, zejména velkých ploch. Značnou výhodou strojního omítání je dosažení ideálně rovného a hladkého povrchu, hlavně před závěrečným malováním interiéru nebo nátěrem fasády. Do omítačky se používá namíchaná omítková, pytlovaná směs, která se mísí s vodou. Nástřik se provádí pomocí hadice napojené na omítačku. Při práci se strojní omítačkou lze snadno zakrýt nerovnosti zdiva, elektroinstalaci, vodovodní nebo odpadní přípojku. Výhodou je, že každou várku omítkové směsi namíchá omítačka vždy stejně a kvalitně ve správném poměru s vodou, což zaručuje vyšší životnost omítky než při ručním zpracování.
Strojní omítačky práci usnadní a urychlí i při omítání bytových a rodinných domů (Zdroj: Depositphotos) Strojní omítačka automaticky smíchá ve správném poměru omítkovou směs s vodou (Zdroj: Depositphotos)
Technologický postup při omítání
Chceme-li mít rychle a kvalitně provedené omítky, je dobré použít strojní omítačku. Do ní se sype speciální omítková směs, kterou si omítačka sama, automaticky, namíchá v daném poměru s vodou. Pomocí hadice se pak omítka aplikuje na stěny. Optimálně nastaveným průtokem se docílí rovnoměrného nástřiku, čímž je zajištěno i stejnoměrné vysychání omítky. Když omítka částečně zatuhne, povrch se seškrábne, stáhne a vyhladí jako při ručním omítání. Při strojním omítání se nepoužívají omítníky, jako při ručním omítání, kdy se na zeď upevňují omítací lišty z jeklů nebo dřevěných latí, pomocí nichž se vymezuje požadovaná tloušťka omítky před nahazováním. Lišty se vyrovnávají do roviny pomocí vodováhy, hliníkové latě a olovnice. Teprve pak se nahazuje omítka. Po zaschnutí první vrstvy se aplikuje druhá, štuková omítka, a až po jejím důkladném vyschnutí se mohou se stěny vymalovat.
Omítání akustických příček
Pro akustické příčky jsou kromě použitého materiálu důležité i správně zvolené a provedené omítky, které stěnu akusticky utěsní. Malta i omítky by měly být svými vlastnostmi blízké materiálu, který byl použit na stěnu. Na omítání akustických příček jsou vhodné těžké vápenocementové omítky s ideální tloušťkou 15 mm, které zajišťují dobrou vzduchovou neprůzvučnost.
Na dobrou akustiku má vliv nejen samotná stěna, ale i správně zvolená omítka, která by měla být nanesena z obou stran stěny (Zdroj: Depositphotos)
Optimální je i lehká sádrová omítka. Akustické stěny se omítají z obou stran, aby zvukově-izolační vlastnost stěny byla co nejlepší. Na omítání se používají zvukově absorpční akustické omítky nebo nástřiky. Ty se aplikují v požadované síle v různých vrstvách, barvách i strukturách, od hrubé, přes jemnou, hladkou až po ultralehkou.
Stěny v interiéru konečně dostanou svůj první kabát díky stříkaným omítkám Weber. Malé plochy si zedníci udělali ručně postaru a připravili si špalety. Josef Beneš pak Pepovi vysvětlil, jak už dnes omítají stěny strojově.
