Dešťovou vodu využijeme nejen na zalévání. Pro účely jejího zužitkování v domácnosti ale musíme sáhnout k významnější investici, která se však vrátí v souvislosti s výraznou úsporou peněžních prostředků za spotřebovanou vodu. Jaké možnosti v případě zadržování dešťové vody máme, a na co ji můžeme využít, se dozvíte v následujících řádcích.
Jak na zadržování a využití dešťové vody (Zdroj: Online stavební deník)
Co se dělo na stavbě?
Pepa a Karel se rozjeli omrknout ve stavebninách betonovou šachtu, která poslouží na zadržování dešťové vody. Karel by chtěl tu největší, jenže Pepa ho krotí s tím, že volba velikosti nádrže na dešťovku je na projektantovi, který zváží objem nádrže podle plochy střechy a celkové povahy dešťových srážek v místě.
Nejprve se vyhloubí jáma, jejíž dno se vybetonuje (Zdroj: Online stavební deník)
Dešťová voda je opravdový poklad. Nejen, že zalije naši zahrádku, ale zároveň nám může posloužit pro mnoho různých příležitostí. Třeba jí v rámci úspor využijeme na splachování toalety. U dešťovky se v případě jejího dostatečného množství nabízí i například využití pro pravidelné mytí automobilu tlakovou myčkou, ale zde pozor, je vhodné k myčce pořídit předfiltr, aby drobné částečky neponičily drahé součásti čerpadla v přístroji.
Skruž do jámy uloží jeřáb (Zdroj: Online stavební deník)
Volba nádrže na dešťovou vodu a legislativa
Základní a nejlevnější možností je pořídit velké plastové sudy s objemem až 500 litrů. Pokud nestačí, pak v nadzemní variantě existují tisícilitrové IBC kontejnery. A když požadujete opravdu pěknou zahradu bez jakýchkoliv nevábných nádob, pak se musíte vydat cestou objemné podzemní nádrže, pro jejíž zabudování bude zapotřebí ale výkopu a vybudování přívodního potrubí, a také cesty, kudy bude voda proudit tam, kam má, například pro zalévání nebo do toalety.
Stavební zákon říká, že pro podzemní jímky do 300 m² a do hloubky 3 m není zapotřebí řešit stavební povolení. Stačí tedy tuto stavbu řádně ohlásit příslušnému stavebnímu úřadu. Pokud se však chystáme stavět jímku betonovou, která se usadí do hloubky větší, pak se nutnosti mít stavební povolení nevyhneme. U nových staveb či rozsáhlých rekonstrukcí přímo tuto problematiku pomůže vyřešit projektant.
Betonová jímka na dešťovou vodu se ukládá pod zem (Zdroj: Online stavební deník)
Vybudování systému svépomocí
Pro nejsnazší instalaci je vhodné zjistit si možnosti, zařídit vše potřebné a v případě malé hloubky kopat výkop pro nádrž ručně. Avšak většina nádrží má objem mnoha tisíc litrů a zde by byla ruční výkopová práce velmi zdlouhavá, z toho důvodu se vyplatí objednat stavební firmu s minirypadlem. Mnohem lepší je rypadlo s pásy, které nevyjede na pozemku hluboké koleje, protože pásy téměř dokonale rozloží váhu po své ploše a znamená to menší měrný tlak na půdu.
Jímka na dešťovou vodu se svrchu uzavře (Zdroj: Online stavební deník)
Po vykopání přistupujeme k pískovému zásypu dna jámy, což nám pomůže vytvořit velmi přesně rovinu. Samozřejmě že potřebujeme i vodoznak, se kterým vše ještě před usazením nádrže provedeme. Samotná nádrž může být přímo usazena na místo rypadlem přes řetězy nebo jiné fixační nářadí, jako jsou popruhy, vše je závislé dle váhy nádrže. Pokud je náročnější výkop pro přívod vody od ústí okapů, pak jej necháme také vykopat rypadlem, výrazně nám to usnadní práci.
Ze skruže se povedou rozvody do domu a na zahradu (Zdroj: Online stavební deník)
Tam, kde se chystáme pouze zalévat záhony či celou zahrádku, nám postačí klasické ponorné čerpadlo, které však musí mít do nádrže dobrý přístup. Nádrže jsou vybaveny víkem, přes které můžeme odčerpávání vody realizovat.
